Pokud se zajímáte o svařování hliníku, určitě už jste slyšeli názory, že je to složité a nepřesné. Možná vás někdo i od svařování hliníku odrazoval. Ale nebojte se – ve skutečnosti není metoda TIG nijak komplikovaná. Stačí dodržet několik základních pravidel a postupů. V tomto článku vám ukážeme, jak se do svařování hliníku pustit správně a bez zbytečných obav.
Hliník je specifický především díky své vysoké tepelné vodivosti a také kvůli tenké vrstvě oxidu hlinitého, která vzniká na jeho povrchu. Tato oxidická vrstva je velice odolná a taví se při vyšších teplotách než samotný hliník. Proto je důležité před svařováním povrch pečlivě očistit. Jen tak se dostanete ke kvalitnímu a čistému svaru, který dobře drží a vypadá hezky.
Především je důležité mít správnou svářečku – ideálně invertor, který zvládne AC režim (střídavý proud). Ten totiž umožňuje narušení oxidické vrstvy během samotného svařování. Jako ochranný plyn volte čistý argon, případně směs argonu s heliem. Nikdy ale nepoužívejte plyny s vodíkem, ty by mohly svary poškodit.
Wolframová elektroda by měla být čistá (označení zelená) nebo legovaná zirkoniem (označení bílá). Přídavný materiál vybírejte podle druhu svařovaného hliníku, běžně jde o slitiny typu AlMg nebo AlSi.
Wolframovou elektrodu je vhodné pro svařování hliníku zabrousit do zaoblené špičky (ne ostré jako u oceli). Pro kvalitní ochranu svaru nastavte průtok ochranného plynu argonu v rozmezí 8–12 litrů za minutu. Nezapomeňte ani na vlastní bezpečnost: vždy používejte svářečskou kuklu, rukavice a ochranný oděv odolný vůči teplu.
Před zahájením práce povrch hliníku dobře očistěte. Pomoci může například nerezový kartáč, určený výhradně na hliník, nebo speciální chemický čistič. Čím lépe očistíte povrch, tím kvalitnější svar získáte.
Svářečku si nastavte podle tloušťky materiálu, který chcete svařovat. Například na materiál o tloušťce 2–3 mm běžně stačí proud okolo 80–120 A. Pro tlustší materiály proud zvyšte. Důležité je mít nastavený střídavý režim (AC), který efektivně rozruší vrstvu oxidu hlinitého.
Při samotném svařování držte elektrodu relativně blízko povrchu hliníku (asi 3 mm) a postupujte plynule a rychle. Hliník totiž odvádí teplo mnohem rychleji než ocel. Pokud se budete dlouho zdržovat na jednom místě, hliník se může rychle propálit. Proto vždycky sledujte tavnou lázeň a plynule se pohybujte vpřed.
Nejčastější chybou je nedostatečná příprava povrchu materiálu, což vede ke vzniku porézních a slabých svarů. Dále si dejte pozor na správné nastavení svařovacího proudu. Příliš vysoký proud může způsobit rychlé propálení materiálu, zatímco při příliš nízkém proudu se materiál dostatečně neprovaří a svar nebude pevný.
Pokud se vám během svařování objevují černé skvrny, porézní struktura svaru nebo jiné nečistoty, znamená to obvykle nedostatečně očištěný materiál nebo příliš nízký průtok ochranného plynu. Vyřešíte to důkladnějším očištěním materiálu a zvýšením průtoku argonu.
Používejte vždy jen čisté elektrody a přídavné materiály. Mastnota, špína nebo jiné kontaminace vám zbytečně zkomplikují práci a kvalita svarů se výrazně sníží.
TIG svařování je známé svou čistotou a precizností. Umožňuje vytvořit esteticky velmi pěkné a pevné svary. Proto se hodí nejen pro profesionální, ale i amatérské svářeče, kteří chtějí svary pěkné na pohled a s vynikajícími mechanickými vlastnostmi. Navíc díky přesné regulaci tepla je vhodná i na svařování tenkých hliníkových profilů.
Pokud svářečka disponuje pulzním režimem (Pulzní TIG), určitě ho vyzkoušejte – zejména u tenkých plechů. Pomůže vám snížit riziko propálení materiálu, omezí deformace a výsledkem budou estetické a pravidelné svary.
Není potřeba se svařování hliníku obávat. Pokud dodržíte naše doporučení, správně nastavíte parametry svářečky a pečlivě připravíte materiál, získáte výsledky, které vás určitě potěší. V našem e-shopu najdete kvalitní TIG svářečky a vybavení, se kterými svařování hliníku zvládnete spolehlivě a bez problémů.
